Historie klubu

SK Jiskra Rýmařov z.s.  

V roce 2016 si připoměl rýmařovský fotbalový oddíl 70 let své novodobé historie. Doba krátká z pohledu historika, ale dá se vůbec spočítat, kolik hráčů propadlo fotbalu, který jako první v roce 1946 zahájil svoji činnost, kolik bylo sehráno utkání, prolito potu a mnohdy i slz, ošetřeno kolen, rozdáno diplomů, medailí a pohárů ­?

Začátky nebyly nikterak lehké, spíše naopak. Vždyť mimo elán a nadšení několika jednotlivců zapálených pro sport, neměli naši „předkové“ prakticky nic. Jen pevná vůle a neustálé odříkání překonaly počáteční překážky a kousek po kousku rostlo dílo, na které může být dnešní generace „jiskrovců“ pyšná a hrdá. SK Rýmařov – jak zněl původní název, později Tělocvičná jednota SOKOL Rýmařov, a dále TJ Sokol BROKÁT Rýmařov až po dnešní název TJ Jiskra Rýmařov – to od roku 1953, patří naše TJ jednu z největších sportovních organizací v podhůří Jeseníků.

Jedním ze středisek společenského života byla tenkrát vinárna KORUNA, kde se scházeli příznivci sportu, a tam také padl první návrh na založení fotbalového klubu. Od nápadu k uskutečnění nebylo daleko a proto již v červnu 1946 je připravena ustavující schůze klubu, jehož jedinou náplní byl fotbal. Ustavující schůze se konala v kavárně AVION, kde byl jako první předseda SK Rýmařov zvolen p. František Ulrych. Dalšími členy byli zvoleni pánové Bohuslav Häusler, Josef Žatecký, František Gažar, Josef Švéda a Ing. Vladimír Hubáček. Činnost nového orgánu v počátcích nebyla nikterak jednoduchá, byla závislá na několika faktorech. Jako vždy až na prvním místě peníze a dále systém tělovýchovy na počátku padesátých let. První fáze do roku 1948 se vyznačovala tím, že každý klub byl naprosto samostatným subjektem se vším všudy.  Druhé období trvalo do 31. 12. 1952. Bylo charakteristické tím, že v našem státě došlo k organickému sjednocení všech tělovýchovných a sportovních organizací v jedinou, která dostala název SOKOL. Částečné zlepšení nastává koncem roku 1951, kdy TJ SOKOL Rýmařov byla začleněna do tehdejšího n. p. BROKÁT Rýmařov, který vypomáhal hlavně po finanční stránce a měl povinnost pomoci i materiálově. Také její název se mění na TJ SOKOL BROKÁT Rýmařov. Třetí období je vymezeno daty  1. 1. 1953 až 31. 12. 1956. Během roku 1952 připravoval tehdejší Národní shromáždění zákon o tělesné výchově, jehož nejdůležitějším bodem bylo ustavení státní péče o tělovýchovu a sport v naší zemi. Tento zákon vstoupil v platnost od l. ledna 1953. Byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport při vládě republiky a jeho předseda byl postaven na úroveň ministra. Praktickým vykonáváním tělovýchovné a sportovní stránky bylo pověřeno šest samostatných center – ROH, vysoké školy, Rudá hvězda, armáda, pracovní zálohy a Sokol. Největším centrem bylo pochopitelně ROH, které ale nemohlo plně zvládnout celou problematiku, a proto dochází k dalšímu dělení na devět tělovýchovných a sportovních organizací, z nichž každá měla své řídící orgány. Názvy byly voleny podle příslušnosti k rezortům. Jelikož n.p.BROKÁT patřil k ministrstvu lehkého průmyslu a tento průmysl pod TSO Jiskra, dostala i tělovýchovná jednota nový název –  TJ Jiskra Rýmařov. Jen pro ilustraci uvádím ostatní názvy TSO v rámci ROH – Baník, Spartak, Dynamo, Tatran, Lokomotiva, Slavoj, Slovan a Slavia. Konečně čtvrté období je vymezeno rokem 1957 a trvá prakticky s malými změnami až do počátku devadesátých let 20. století. Páté období je prakticky naše současnost. Od roku 2016 se z důvodu změny legislativy mění název klubu na současný SK JISKRA RÝMAŘOV, z.s. (pozn: zkratka „z.s.“ znamená „zapsaný spolek“) Tolik alespoň trochu historie.

Ale vraťme se do období založení SK Rýmařov a sledujme jeho činnost až po dnešní dobu. Pro zvolené funkcionáře nastaly hned v počátcích velké starosti, zejména finanční. Jediné co klub měl, bylo fotbalové hřiště (louka) po německém DSV Römerstadt, které bylo na stejném místě, jako je dnešní stadion TJ. Bylo třeba zajistit prostředky na činnost – výstroj, balóny a vyřídit přestupy hráčů z jejich mateřských klubů. Funkcionáři to vyřešili uspořádáním veřejné sbírky mezi občany města, hlavně mezi živnostníky. A z výtěžku byly potřebné věci nakoupeny a přestupy vyřízeny. Mužstvo sehrálo celou řadu přípravných zápasů, mezi nimiž byl i první mezinárodní zápas SK Rýmařov versus RED Star Wien s výsledkem 1:1. Na podzim roku 1947 vybíhají na hřiště první fotbaloví mušketýři, aby v první mistrovské soutěži bojovali za slávu a čest svého klubu. A hned v prvním roce se mužstvu podařil postup do II. třídy. Byly však problémy – opět finančního rázu. S novou státní tělovýchovnou organizací od roku 1953 byl změněn i systém fotbalových soutěží. Dochází k dalším reorganizacím – postupy, sestupy, změny soutěží atp. Dochází také ke sloučení sousedních mužstev – Tatran Janušov, vstup Dynama do Jiskry a s ním i někteří hráči. Zřizují se I. B třídy a I. A třídy, ustavují se divize a II. liga. Během roku 1959 již bylo zřejmé, že dojde k velkému územnímu uspořádání, k tomu došlo k 1. lednu 1960. Rýmařovský okres byl zrušen a spolu s také zrušeným okresem krnovským byl začleněn do nového okresu Bruntál. Je zcela pochopitelné, že toto se dotklo i organizačního uspořádání ČSTV. Přechodně byly opět zrušeny I. B třídy a byly silně posíleny okresní přebory. Okresní přebory v sezoně 1960/61 měly velmi silné zastoupení. Celkem 11 mužstev z 12 účastníků již mělo zkušenosti z krajských soutěží. Proto každý zápas byl nesmírně těžký a důležitý pro konečné umístění. Probíhá sezona 1964/65, Jiskra skončila na 2. místě za TJ Krnov a poprvé ve své historii postupuje do I. A třídy. Samozřejmě přichází plný pytel smůly – ostravská skupina byla velmi silná, s mužstvy fotbalově vyzrálými a především bohatějšími na finanční podporu hornických a hutnických podniků. A tak ani získaných 26 bodů nestačí Jiskře na udržení a po ročním působení se vrací zpět do I. B třídy. Opakovaný postup do I. A třídy se daří v sezoně 1969/70, ale opakuje se situace z roku 1965 – tedy opět jen na jednu sezonu. Jiskra se však nevzdává, podle známého pravidla „do třetice všeho dobrého“ vyhrává v sezoně 1974/75 svou skupinu a potřetí postupuje do I. A třídy, tentokrát však do olomouckého regionu. Bohužel, v sezoně 1983/84, opět reorganizačním opatřením, návrat do I. B třídy. Na reorganizace jsme si už zvykli (to nejen ve sportu). Brzy se však ukázalo, že přemíra reorganizací nesplnila svůj účel, ale naopak – fotbal jako takový utrpěl nejvíce.

Je rovněž samozřejmostí, že účast „A“ mužstva v tak vysoké třídě, jakou I. A třída je, není možná bez dalšího fotbalového zázemí. Jsou to především mládežnická družstva. A o mládežnických soutěžích se dá hovořit od roku 1953, kdy organizačním opatřením fotbalové sekce v Olomouci bylo zařazení mužstva dospělých podmíněno i startem dorostu. Podařilo se to hlavně velmi dobrým zázemím tehdejší textilní školy, kde byla celá řada nadějných chlapců se zájmem o fotbal. Systematická práce s mládeží je však patrná až od roku 1960. V sezoně 1966/67 družstvo dorostu vítězí v okresním přeboru a postupuje do krajské I. A třídy. V sezoně 1974/75 pak už do krajského přeboru. Podobnou historii má i žákovský fotbal. Jeho počátky spadají do roku 1953, kdy vznikla první družstva v Jiskře a ŠTJ Slavia. Velký rozmach žákovského fotbalu přichází až počátkem sedmdesátých let. První „přípravka“ (tehdy 7-9ti-letých chlapců) byla ustavena v roce 1974. Mimo svá mistrovská utkání hrají všechna družstva Jiskry i pohárové soutěže. V žákovské kategorii se hrála v té době soutěž „O pohár Ivo Viktora“. Družstvo Jiskry se v té době stalo 5x okresním vítězem a 4x se probojovalo do krajského poháru. V roce 1982 se však žákům Jiskry podařil nebývalý husarský kousek, který neměl v historii rýmařovského fotbalu obdobu. Žáci se probojovali do finále proti Baníku Ostrava, když vyřadili na této cestě žáky Uničova, SZTS Sigmy Olomouc a Přerovských strojíren. Jako finalisté krajského poháru postoupili do celostátního finále, které se hrálo v Chomutově. Byli mezi desítkou nejlepších v ČSSR. Je sice pravdou, že ve finále se jim už tolik nedařilo, ale již samotná účast mezi kolektivy ligových celků, z nichž každé družstvo mělo s sebou štáb placených funkcionářů – od placených trenérů až po psychologa, byla na tu dobu vynikajícím úspěchem. Vždyť mnozí z nich budili respekt jenom při pomyšlení na jména Dukla Praha, Sparta Praha, Slavia Praha… Mnozí z nich se také poprvé v životě dozvěděli, že někde na severní Moravě leží město Rýmařov, a že i zde se hraje výborný fotbal. No a kdo že to stál u trenérského křesla? Kdo jiný než dlouholetý trenér mládeže v Rýmařově, pan Jaroslav Bičík.

Základem fotbalu je hřiště. A přiznejme si, že toto ovlivňuje i výkonnost jednotlivých družstev. Jak asi vypadalo už bylo zmíněno. Ani ne tak louka, jako spíše drnovitý terén, kde se dokonce pásl i dobytek. Bez oplocení, bez hygienického zázemí, bez šaten. Dlouhou dobu sloužil hráčům Podolský potok za umývárnu. Když pak v roce 1955 dochází k regulaci vodoteče, dochází i zde „k výrazné modernizaci“ – na dno potoka byly položeny fošny, aby hráči nemuseli stát ve studené vodě. Teprve až v roce 1960 byly bývalé atletické šatny přebudovány na umývárnu s tekoucí vodou, byly postaveny další přístavky, ve kterých byly umístěny WC, šatna pro rozhodčí a sklad fotbalového inventáře. Odměnou tehdejšího MěNV za první postup do I. A třídy bylo postavení kovové tribuny v roce 1964. Největší modernizací však hřiště prochází od roku 1973, kdy je poprvé zatravněna hrací plocha, postupně zbudováno oplocení z hliníkových prvků a budovány nové šatny typu OKAL závodu RD Rýmařov. Celá tato akce byla ukončena slavnostním otevřením 11. července 1974. Po dobu rekonstrukce hrací plochy a areálu odehrála Jiskra všechna svá utkání v Janovicích. V roce 1975 byly provedeny další úpravy a přichází rok 1984, kdy za podpory MěNV získáváme část pozemku od ČSAD a budujeme náhradní škvárové hřiště. Hlavní hrací plocha je opět zatravněna, tentokrát dodavatelsky fy BESKYDSPORT Frýdek-Místek. Fotbalové sezony 1984–1986 se odehrávají opět na škváře. Hrací plocha s novým travnatým povrchem je slavnostně otevřena utkáním Jiskry s populárním ligovým mužstvem Sigmy Olomouc. To se píše datum 9. května 1986. Modernizace tehdy už pěkného stadionku byla dále vylepšena přestavbou bývalých šaten na restaurační zařízení. Devadesátá léta jsou charakteristická další modernizací areálu. Je zajištěna statika hlavní budovy a dobudováno podkroví vestavbou ubytovny, rekonstruován systém vytápění zavedením plynu, vybudována studna, závlahový systém, ve sklepních prostorách upravena další šatna pro mládež a zbudována sauna. Buduje se přístupová komunikace, ohrazení kolem hrací plochy, volejbalový kurt a postupná přestavba škvárového hřiště č. 2 na zatravnění prostřednictvím grantu ČMFS a za účinné podpory radnice města. V roce 2005 je instalován automatický závlahový systém a současně částečná regenerace travnaté plochy. Instalují se nové střídačky hráčského kádru a realizačního týmu.

Ale opět k fotbalovému dění jako takovému. Konec osmdesátých let a počátek devadesátých let 20. století znamená pro rýmařovský fotbal další mezník ve výkonnosti mužstev. Trvalá přítomnost „A“ mužstva mezi elitou I. A třídy je korunována postupem do ŽP Hanácké fotbalové župy. V červnu roku 1992 se postaralo družstvo dorostu o nejvýraznější úspěch v historii mistrovských soutěží, když postoupilo do Moravskoslezské divize, skupiny „D“. Povinností účastníka této soutěže bylo opět sestavení družstva staršího a mladšího dorostu. Po jednání s okolními kluby se podařilo utvořit dvě 15ti-členná družstva a po letní přípravě se odjíždělo za první neznámou do Ostravy – za tehdy špičkovým týmem FC NH Ostrava. Účastníci této skupiny byli opravdu zvučných jmen – dále TJ Zbrojovka Vsetín, TJ Nový Jičín, TJ Vítkovice „B“, VOKD Poruba, Baník 1.Máj Karviná, TJ Sigma Hranice, TJ Sigma Dolní Benešov, SK UNEX Uničov, Baník Havířov „B“, SK Sigma Olomouc, SK Baník Ostrava, TŽ Třinec a TJ Jiskra Rýmařov. Nezkušená a nevyzrálá družstva mnoho úspěchů neužila a po ročním působení obě družstva sestupují. Stejnou úspěšnost dosahuje v roce 1997 také „A“ družstvo dospělých, když poprvé v historii dospělých postupuje do Moravskoslezské divize, skupiny „D“. V této soutěži působí po dobu sedmi let –  po sezoně 2004/2005 sestupuje do KP Moravskoslezského krajského fotbalového svazu, aby se na sezonu 2006/2007 opět vrátili do divizní soutěže. Obdobně jsou na tom i naše žákovská družstva, která trvale zaujímají první příčky krajského přeboru a v roce 2006 postoupili do Moravskoslezské divize.

Náplní fotbalových družstev a činnost klubu nejsou jen mistrovská utkání, ale také poháry a přátelské zápasy, které přispívají nejen k  popularitě fotbalu, ale mají charakter kulturního vyžití samotných spoluobčanů města. A tak již od roku 1953 vítáme u nás fotbalisty Spartaku Motorlet Praha, Baníku Ostrava, TJ Vítkovice, RH Brno, Slezan Opava, Slezan Frýdek-Místek, Slavie Praha, Sparta Praha, Bohemians Praha a Sigma Olomouc. Od roku 1954 je organizován turnaj „O pohár starosty města“, pouliční turnaj žákovských družstev, který se nakonec od roku 2000 profiloval jako I. ročník mezinárodního turnaje „LORD CUP – Rýmařov“. Od roku 1959 dochází k navázání prvních družebních styků s okresem Trstená. Žel, zrušením okresů v roce 1960 a novým územním uspořádáním je družba přerušena. První mezinárodní spolupráce je uzavřena v roce 1969 s rakouským sportovním klubem SC Ritzing, avšak i tato družba nemá vlivem normalizačních opatření své trvání a po dvou letech je zrušena. Druhou mezinárodní družbu uzavíráme v roce 1974 v tehdejší NDR se sportovní organizací BSG Aufbau Pratau – tato partnerská spolupráce byla uzavřena dne 9. května 1974 z popudu rýmařovského rodáka p. Horsta Richtra.

Je zcela samozřejmé, že fotbal hrají hráči a ne každý může fotbal hrát. Aby ale hráči mohli vůbec na plochu nastoupit, je třeba neviditelné a mravenčí práce obětavých funkcionářů, trenérů, rozhodčích a dalších pomocníků – třeba i z řad rodičů a řady příznivců, to ale nelze vše pojmout – proto vřelé díky vám všem, přátelé rýmařovského fotbalu, kteří se zde poznáte.

František Pohanka, předseda SK – zdroj: https://www.jiskrarymarov.com/historie-klubu/