Dorostenci FC TVD Slavičín nezvládli duel ve Strání

/Strání/ Dorostence Slavičína čekalo v sobotu těžké utkání ve Strání, což se nakonec i potvrdilo. Hosté sice po dvanácti minutách vedli 2:0 po brankách Kostky a Rapanta. Ve 26. minutě však přišel nečekaný výpadek a mužstvo dvakrát inkasovalo. Po dalších chybách v defenzívní činnosti Slavičané do půle ještě třikrát inkasovali. Ve druhém dějství chtěli hosté s výsledkem ještě něco udělat, ale Petr Lukáš pouze snížil na dvoubrankový rozdíl. Další utkání odehrají dorostenci FC TVD v sobotu 30.3. na domácí půdě proti silnému Uherskému Brodu. Výkop utkání je v 10.00 hodin.

	5:3 (5:2)
Branky: Kostka, Rapant, Lukáš
Strání, sobota 23.3. 2024 ve 12.00 hodin

 

 

Hodnocení utkání od trenéra FC TVD Slavičín Pavla Tomečka:

Do zápasu jsme vstoupili velmi aktivně a hned do patnácté minuty jsme vstřelili dvě branky Ale od 25. minuty do konce prvního poločasu, jsme udělali hrubé individuální chyby, které soupeř potrestal. Druhý poločas jsme se snažili ještě ze zápasem něco udělat, ale dokázali jsme vstřelit pouze jednu branku. Zápas ve Strání musíme rychle hodit za hlavu a připravit se na sobotní těžký duel s Uherským Brodem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Historie klubu FC Strání:

Několik nadšenců zakládá v roce 1928 fotbalový Sportovní klub Strání v rámci federativní proletářské tělovýchovy. Od tohoto data také začíná organizovaná kopaná ve Strání.

První fotbalové hřiště se nacházelo na Hrabině Korytňanských lůkách, na náhorní „rovince“, kterou dnes protíná nová cesta do Korytné. Tam se hrálo asi do roku 1933.

Další hřiště pod hlavní silnicí, mezi Stráním a Květnou (dnes tam stojí provozovny firmy Petra), bylo už na příhodnějším místě a dostupnější pro širší veřejnost. Budovalo se v období hospodářské krize, mělo rozměry 82 x 44 m, ale také sklon tři metry, takže kdo hrál z kopce dolů, ten obyčejně vyhrával. Na podzim roku 1943 se hřiště prodlužovalo a rozšiřovalo na minimální rozměry 90 x 46 m, aby odpovídalo předpisům soutěže. Na úpravu se dovezlo na sto aut hlíny a dalšího materiálu.

V létě roku 1953 byly postaveny první dřevené šatny. Do té doby se hráči převlékali pod širým nebem, když bylo hezké počasí. Když pršelo, tak se využilo návratí nejbližších domů, v horším případě se převlékalo u hospodáře klubu, kilometr od hřiště. Při pohárových utkáních se všechna mužstva převlékala v sále hostince „Na pálenici“ u Ježků a pak společným průvodem šla na hřiště. Hráči si před utkáním museli sami nalajnovat hřiště, občerstvení při utkáních chybělo. Na zápasy se jezdilo selskými povozy (žebřiňákem, později na „platoňáku“ s gumovými koly), ale do hrabiny se šlo vždy pěšky, stejně jako do blízkých míst, jako do Horního Němčí, Korytné a Březové.

Na podzim roku 1955 začala výstavba nového (stávajícího) hřiště. Již v roce 1960 se začalo na novém hřišti hrát. Postupně se prováděla přístavba a úprava šaten, nekryté tribuny, sociálního zařízení a bufetu. Největších úprav a také nejvíce úsilí od vedení oddílu a ostatních zainteresovaných dobrovolníků si vyžádala hrací plocha. Změnila se k nepoznání. Z původní „trávy“ a bláta nejdříve na škváru (počátkem 80.let) a v roce 1995 na moderní, kvalitní travnatou plochu.

V roce 1998 se začalo s výstavbou tréninkového hřiště. K dobrému fotbalovému zázemí slouží i vlastní autobus pro dopravu hráčů a skalních fanoušků na utkání venku, na soustředění a různé zájez