Lukáš Matůš: Největší lákadlo v poháru by byl Zlín nebo Slovácko

/Rozhovor/ V létě se vrátil po roce a půl z nedalekého Vsetína a ihned se řadí jako největší posila léta. Řeč je o Lukáši Matůšovi, ostříleném fotbalistovi. V obsáhlém rozhovoru si můžete přečíst jeho komentář k zápasu a mnoho dalšího.

Ty jsi naskočil do 2. půle a přinesl si svěží vítr do naší hry. S jakými pokyny jsi šel do utkání?

Tak šel jsem do zápasu s pokyny, abych hrál se Školňasem(pozn. Školník) defenzivního záložníka, tu šestku dá se říct. Měl jsem hlídat nebezpečný prostor před stoperama a taky, abychom oba nevyjížděli dopředu. Táhlo mě to hodně dopředu, takže jsem byl vepředu často, ale musím říct, že jsme jinak ten střed zvládli pohlídat.

Druhý poločas byl trochu ostřejší a ke konci utkání padla červená karta. Jak jsi to viděl?

Byl to faul na Peťu Švacha a zasloužená červená po druhé žluté kartě. Zezadu dostal Petr na achilovku, ten hráč vůbec míč netrefil, takže si myslím, že rozhodčí správně udělil červenou kartu. Ve druhém poločase to nebylo až tak vyhrocené. Fauly tam byly, z jejich strany možná více, ale to mohlo pramenit z frustrace, že prohrávali. Jinak bych řekl standardní utkání na slavičínské horké půdě. (úsměv)

V novém systému poháru se nyní bude losovat. Koho by sis přál v poháru?

Nemám vyloženě tým, se kterým bych si chtěl zahrát. Samozřejmě Zlín nebo Slovácko by bylo největší lákadlo pro naše fanoušky a hráče. Nejlepší by byl prvoligový tým z okolí.

V úvodu přípravy jsi měl drobné zdravotní problém, ale po sobotním výkonu se zdají být pryč. Jsi v pořádku?

Teď to musím zaklepat, protože je to ok. Nastoupil jsem až na druhý poločas, protože jsem toho moc nenatrénoval. Za posledních 10 dní asi jeden, dva tréninky. Měl jsem problém se šlachou pod lýtkem. Myslím si, že to bylo jenom z únavy, protože jsem odehrál dva přípraváky a trénovalo se každý den, takže se to jevilo namožené. Teď při zápase jsem necítil nic, takže doufám, že to bude všechno v pořádku a jenom lepší.

Ty ses vrátil po roce a půl zpět do Slavičína. Co tě k tomu vedlo?

Znám se tu se spousty hráčů. Hrál jsem s nimi skoro od žáků či dorostu a jsou to moji výborní kamarádi a skvělí fotbalisti. Vrátil jsem se kvůli perfektní partě, hráčům a doufám, že to tak bude pokračovat i nadále.

Jak moc se změnila kabina za dobu tvé nepřítomnosti?

Tak trochu se změnila. Jsou tu nové tváře, ale jakoby ten duch kabiny zůstal stejný. Výborná parta, kluci si rozumí mezi sebou. Je tu hodně veselo po zápase a i před utkáním to umíme dobře nahecovat.

Ty jsi jeden z nejzkušenějších hráčů ve Slavičíně. Jak si rozděluješ role s ostatními ostřílenými borci?

Myslím, že role jsou nějak přirozeně dané. Nerozdělujeme si kdo by co měl organizovat, či dělat. Rozumíme si na hřišti i mimo něj, což je důležité. Samozřejmě, když je potřeba si něco říct, tak to řekneme, ale trenér má stále hlavní slovo. Není tu žádný problém a nikdo extra nevyčnívá v tom, že by to chtěl sám organizovat. Je to prostě na kamarádské úrovni.

Ty můžeš hrát v záloze nebo útoku. Kde se cítíš lépe?

Je pravda, že v útoku a záloze jsem toho nahrál hodně. Momentálně se asi cítím lépe v záloze, kde můžu operovat na větším prostoru. Vyhovuje mi hra dopředu i dozadu a rád vyhledávám soubojové věci, takže střed je určitě lepší.

O víkendu vstupujeme do nového ročníku soutěže. Jak ty se těšíš na neznámou divizi D?

Je to pro mě neznámá divize, v životě jsem ji nehrál a soupeře takřka neznám. Strašně se těším na nové hřiště, soupeře, nové prostředí a vše okolo. Uvidíme, jak to bude vypadat, ale věřím, že hlavně doma budeme silní a chtěl bych atakovat nejvyšší příčky.