Derby bylo vždy nejvíc, vzpomíná nynější asistent Michal Švach
Slavičín – /Rozhovor/ Připravili jsme si pro Vás shrnutí nejen uplynulého utkání s Novým Jičínem, ale zhodnocení dosavadního průběhu jarní části. Navíc v obsáhlém rozhovoru asistent Michal Švach vzpomíná na utkání s Brumovem.
O utkání s Novým Jičínem
Utkání zejména doma hrané jsou vždycky těžká, zvláště proto, že se očekává plný bodový zisk. Z tohoto hlediska musíme být s výsledkem spokojeni. Méně už s předvedenou hrou, i když není každý den posvícení. Pro diváka to nebyl až tak zápas bohatý na šance, soupeř určitě předvedl svoji kvalitu a místy byl možná i lepší. Na druhou stranu marně si vybavuji, že by musel Vympy (pozn. brankář Vypušťák) řešit nějakou těžkou situaci. Týmovým výkonem a možná i s trochou štěstí jsme body urvali a to je před ,,el clásicem“ důležité.
O prozatímním průběhu jarní sezóny
Už v přípravě jsme cítili, že mančaft má svoji sílu a že všichni hráči si svým přístupem říkají o místo v základní sestavě. Naučili jsme se hrát zodpovědně z obrany a zejména směrem dopředu má tým své kvality. Zvláště příchodem J.Veleckého a po návratu ze zranění s chutí hrajícího P. Kříže jsme nebezpeční. Navíc je dobře, že nejsme závislí jen na jednom střelci, ale gól může vstřelit prakticky kdokoliv. To se pak těžko brání. Na druhou stranu musíme být stále na zemi a soustředit se zápas od zápasu. Na začátku jara nás zastihla mírná marodka, naštěstí ta už se pomalu vyprazdňuje a kluci se začínají zapojovat do tréninků. Takže na otázku, zda-li se vyvíjí jaro podle představ musím říci, že ano, i když k úplné spokojenosti nám chybí 2 body, ať už ze zápasu doma ze Vsetínem nebo venku ve Frýdlantu. A ty body si chceme vzít nyní v derby. (smích)
Blíží se utkání, které mnozí nazývají valašské ,,El Clásico“. Proto jsme museli vyzpovídat současného asistenta Michala Švacha, jak moc rád vzpomíná na tyhle zápasy a jak je prožíval.
Jak vzpomínáš na souboje s Brumovem?
Tyto zápasy mají své kouzlo. Bývaly vždy hodně vyhecované a plné osobních soubojů. Během té dlouhé kariéry si vybavuji dva. A oba byly hrány u soupeře. Ten první byl vítězný 1:0 a já byl autor gólu a ten druhý jsme prohráli 2:1, ale až poté co nás společně s bráchou během pěti minut vyloučili. Tak moc se nás báli. (smích) Ne a teď vážně, v obou týmech je spousta kluků, s kterými se znáš osobně. Zápasy, které přicházejí během sezony, o těch se mluví 2-3 dny, ale derby to je něco jiného. Chlapi v hospodě o ,,El Clásicu“ mluví klidně i 14 dní. A hlavně nepřijde stovka, ale klidně i 800 diváků a to už je kulisa!
Co pro tebe tyhle zápasy znamenaly?
Obrovskou prestiž. Navíc pracuji ve firmě, kde je mnoho kolegů z Brumova a okolí. A s těmi se pochopitelně hecujeme. V každém zápase je o co hrát, ale v tomto zápase hraješ o pomyslného ,,krále Valašska“.
Prožíval si a bral si tento zápas jako nejlepší, nejprestižnější, co mohl v soutěži být?
Ano nejprestižněji, ale to už jsem tak trochu naznačil v předchozím dotazu. Býval jsem kapitán, a ten má zodpovědnost za tým, takže logicky o něco větší než ostatní hráči. Navíc většinou měl Brumov fotbalově navrch. V posledních letech se karta ale obrací. Tak věřím, že to zvládneme i tentokrát. Na druhou stranu, fotbal není všechno a chleba na druhý den levnější nebude.
Pamatuješ si ještě, jakou jsi míval bilanci výher či proher?
Ne, tak to si fakt nepamatuji. Na statistiky já moc nejsem. Zápasy přicházejí a odcházejí, mění se i hráči obou týmů. Jednou má lepší sezonu Slavičín, jindy soupeř. Důležité je ale na konci sezony, když si koupíš noviny a podíváš na tabulku, že se umístíš před Brumovem. Není důležité, zda-li třetí nebo pátý, ale před Brumovem. Abych ale vyzdvihl i sílu soupeře, pamatuji si i okamžik, kdy nás doma vyčistili 0:5 a my se z toho oklepávali ještě hodně dlouho.
Zvládl si dohrávat utkání nebo si někdy dostal i červenou kartu?
Tak na tuto otázku rád odpovím. Býval jsem důrazný hráč, ne zákeřný, ale důrazný. Takže otázku otočím a odpovím, že si nepamatuji, že bych s derby odešel bez žluté nebo červené karty. Prostě cokoliv děláš, musíš dělat naplno a ve fotbale, zvláště v derby, to platilo a platí dvojnásob.
Derby si jako hráč zažil nespočetněkrát. Tentokrát budeš jako trenér, v čem to bude pro tebe jiné?
Právě v tom, že už nejsem na trávníku. Tam nemáš čas přemýšlet o tom, co jsi měl udělat lépe, prostě zahraješ tak, jak se nachystáš. Takové derby, to je hlavně o hlavě, o chuti. My s Milanem můžeme hráčům dát nějaké pokyny (zápasy soupeře samozřejmě sledujeme), ale to je tak všechno. A ještě jeden rozdíl to má. Čas na lavičce utíká hrozně pomalu. (smích)