Jarní hodnocení áčka: Střídavé výkony, sedmé místo, odchod trenéra Prešnajdera

Jarní část je za námi a my jsme si pro vás připravili velmi obsáhlé hodnocení a rozhovor s končícím trenérem Pavlem Prešnajderem. Přejeme pěkné čtení.

,,Když vezmu jaro, tak už od začátku jsme do toho nevstoupili nějak dobře, některé zápasy kopírovaly ty podzimní. Potom ty naše výsledky nebyly špatné, ale mrzí mě spíše ten konec, kdy jsme narazili na těžší soupeře ze špice a nedokázali jsme se jim vyrovnat.“

,,Když jsme hráli venku, například Petrovice, Nové Sady nebo Jeseník. To byly utkání, na které byla radost pohledět. Tam bylo všechno, držení míče, soupeře jsme k ničemu nepouštěli, byli jsme produktivní, využívali šance. Jen ke konci jsme si vždy vybrali slabší chvilku, kdy tam bylo lehké podcenění a dostali tak jeden gól. Jinak tyhle zápasy splňovali, co měly, to byla radost.“

,,V mých očích určitě nejvíce nepovedené zápasy byly v Novém Jičíně a Havířově.Tam od nás nebylo nic. To bylo úplné vyhoření. Nevím, zda-li jsme se těch zápasů nějak lekli nebo báli, ale měli jsme určitě na to daleko více se jim vyrovnat, bohužel nám to nevyšlo. Doteď nevím, co za tím bylo, proč to nešlo..“

,,Za jarní část určitě Ondra Školník a Dan Horáček. Ondru předtím všichni kritizovali, ale v jarní části šel neskutečně nahoru a ke konci patřil k tahounům mužstva. Dan se dokázal velmi dobře přeorientovat na černou práci na pozici šestky, kde odevzdával standardní kvalitní výkon, kdy neměl žádné propady nahoru dolů. Tihle dva si zachovali jako jedni z mála svůj standard i proti silným týmům. Ještě bych chtěl zmínit stálici a kapitána mužstva Petra Švacha, který si to zcela zaslouží.“

,,Já už když jsem do Slavičína přišel, tak jsem říkal, že mladým budu dávat šanci. Já sám jsem tady z toho kraje vylezl. Kluci po okolí mají konečně motivaci jít do Slavičína, když vidí, že se tady ta šance pro mladé otevírala. Myslím si, že je to dobrý signál pro okolní kluky, že když se budou snažit, tak mají šanci hrát. Není to tak, jak to bývalo dříve, že by přišlo třeba 8 hráčů ze Zlína a všechno by bylo jinak. Tohle se opravdu podařilo. Mladí kluci viděli, že ta šance je a proto se snažili. Největší progres a posun nahoru v tomhle udělal Dan Zvoníček. Na něm bylo vidět, že když hrál za dorost, tak byl vůdčí osobnost a jak naskočil do mužů, dokázal si přenést kvalitu.“

,,Já jsem z téhle spolupráce strašně nadšený. Navíc ta spolupráce bude pokračovat dále. Troufnu si říct, že když teď Luboš dostudoval licenci golmanu, tak půjde ještě daleko výš. To, co se podařilo nastartovat ve Slavičíně, si myslím, že na úrovni divizních mužstev, potažmo třetích lig nemá období, aby tam byl někdo takhle patřičně znalý. Tohle ty kluky může posunout výš a výš, protože málokdo pracuje s golmana v divizi a to je největší problém tady na nižších úrovních. Ti kluci nemají podle koho růst a to je bohužel špatně.“

,,To je upřímně pro mě zklamání. Já jsem chtěl do poslední chvíle, abychom byli nahoře, což se nám nakonec nepodařilo tím, že jsme si pokazili zápasy s těmi silnějšími mužstvy. Navíc ani doma nebyla ta hra taková, jakou bych si představoval. Bohužel si myslím, že i ta špice byla letos tak vyrovnaná jak nevím kdy naposledy, aby do posledního kola bojovalo skoro pět mužstev o postup. Já si myslím, že jsme měli navíc. Zápasy proti silnějším nám bohužel nesedli a v celkové tabulce jsme určitě měli na lepší než sedmé místo.“


Když jsi přebíral mužstvo, v jakém stavu jsi ho našel? Vybavíš si to ještě?
Vybavím si to naprosto přesně, protože jsme se na začátku asi týden bavili úplně o něčem jiném. Absolutně jsme propadli po týdnu přípravy v přáteláku a říkali jsme si, že se musíme vrátit k úplným základům, vycházet z defenzivy, posuny atd..Za ten rok jsme udělali velký progres. Mužstvo si našlo svou tvář, dokázalo hlavně v těch venkovních zápasech produkovat fotbal, o kterém jsme mluvili a který chtěli hrát. Celkově to šlo nahoru, sedli jsme si všichni a jak říkám, šlo vidět, co chceme hrát a jak. Jen mě mrzí, že v domácích zápasech jsme to nedokázali tak naplňovat. Domácí utkání byli vždy jak přes kopírák. Soupeř byl z bloku, vycházel ze zabezpečené obrany, my dobývali, potom přišla ztráta a vždy nás potrestali. Jinak si myslím, že za rok se udělal kus práce. Například s mládeží, že se dokázali mladí posunout vpřed, navíc na tréninky chodilo 22 lidí, mohl jsem vybírat, koho tam chci dát, což je super. To na začátku nebylo.

Trochu si to už naznačil. Snažil si do týmu přinést svoji myšlenku na styl hry čím ses chtěl prezentovat? Podařilo se to?
Myslím si, že ano. Když jsem si to tak nějak bilancoval, kolik bylo hlavně vstřelených branek loni a kolik letos, tak tam jsme se posunuli, ale naopak malinko zhoršili v obdržených. Já teda razím spíše takovou vizi, že raději budu vyhrávat 4:3 a hrát ofenzivně, což baví i lidi než to ukopávat 1:0 apod..

Co bylo největším problémem našeho týmu?
Určitě jsme měli největší problém s přepínám z útočné fáze do obranné. To nás provázelo celé jaro, kdy jsme nedokázali rychle přepnout a z brejků nás trestali. Každý hráč se na jaře snažil hrát útočně a nad tím jsme zplakali. Kolikrát jsme měli zbytečné ztráty ve vysokém postavení a soupeř nás z toho pokaždé potrestal.

Co sis odnesl za rok svého působení ve Slavičíně?
Pro mě to byla obrovská zkušenost, protože přece jenom dřív jsem působil jako hrající trenér v župním přeboru nebo 1.A třídě a tady jsem byl jako hlavní trenér naplno. To bylo pro mě úplně něco jiného, nového a já si to strašně užíval.

Ty jsi začínající trenér. Může tě tahle štace posunout dále?
Je to obrovský posun pro mě. Určitě mě to posune, protože nemůžu teď říct, že se nám vše povedlo. Samozřejmě tam byli i zaváhání, člověk se pořád učí. Když jsem něco pokazil, tak jsem to dokázal přiznat i klukům, že byla ode mě chyba v tom a v tom. Taky jsem říkal, jak se snažím vás(hráče) naučit fotbal, tak my se učíme trénovat. Myslím, že takhle by to mělo být, nějaká sebereflexe.

V jakém rozpoložení odcházíš? Zklamaný? Zkus trochu popsat tvůj odchod..
Nechci vířit emoce, protože jsme se rozešli tak, jak rozešli. Nesouhlasil jsem s názory vedení jak se ubírat dále. Já mám na tohle jinou vizi, což mi byla nejdříve potvrzena a potom vyvrácena, proto jsme se rozhodli spolupráci ukončit. Nicméně já můžu vedení jenom poděkovat, že mi umožnili trénovat divizní mužstvo, které je tady na okolí top. Život jde dál a třeba se někdy v budoucnu vrátím.

Máš už další nabídky? Jaké budou tvé další kroky?
Nějaké nabídky proběhly. Myslím, že když bychom čekali déle, tak by přišlo i něco dalšího. Bylo tam oťukávání s týmy ve třetí lize, ale nakonec jsem se rozhodl, že půjdu cestou toho, co chci praktikovat a ve Štítné je hodně mladých, šikovných talentů, takže jsme se rozhodli, že přijmeme nabídku Štítné nad Vláří.

Nebereš to jako krok zpět?
Určitě ne. Nemám proč. Já si myslím, že ve Štítné je obrovský potenciál utvrdit se v tom, co chceme praktikovat, že to je reálné, protože ta základna talentů tam je. Pokud to dobře dokážeme doplnit místníma nebo klukama z okolí, tak bychom chtěli v téhle vizi pokračovat dále. Teď je jenom na nás, zda-li to půjde nebo ne.

Poslední otázka. Když by sis měl vybavit ty nejlepší momenty z uplynulého roku?
Určitě se mi vybaví Petrovice. Já z toho zápasu byl nadšený, to utkání nám neskutečně sedlo až jsem úplně valil oči, že to je prostě nádhera. Takový fotbal, který jsme tam praktikovali jsem dlouho neviděl. Byli jsme strašně silní na míči a ten zápas mi utkvěl nejvíc. V tu chvíli jsem si říkal, má to smysl, dokázali jsme se posunout. Další moment, o který bych se chtěl podělit, byl v Bohumíně. Když jsme tam přijeli, tak místní činovníci vyzdvihli naši práci s mladými, že jim dáváme šanci. Dokázali jsme snoubit mládí se zkušenostmi a příjemně nás pochválili. To je ocenění práce!

Celý klub FC TVD Slavičín děkuje trenérskému týmu za odvedenou práci a přeje hodně štěstí v dalším fotbalovém působení!